Martin Januš Vizionář s cílem vítězství

Začínali jste v garáži jako
většina začínajících firem?

Ano, v roce 1992 tam garáž byla. Vše se rodilo postupně, myslím přechod na software. Začali jsme prodávat malé multifunkční tiskárny a chtěli jsme našim klientům nabídnout něco navíc. V té době byly všechny dostupné systémy na trhu drahé a nepružné, většinou určené jen pro velké firmy. My jsme chtěli uspokojit všechny, od nejmenších firem přes střední podniky až po giganty s desítkami tisíc zaměstnanců. S MyQ se nám to podařilo.

Čekali jste, že se MyQ stane tak
velkou společností s celosvětovou působností?

S tím jsem rozhodně nepočítal. Software MyQ byl vyvinut především pro potřeby českého trhu. Začala však přicházet poptávka ze zahraničí a my jsme museli rychle reagovat, protože jsme rychle rostli. Dnes jsou naše systémy implementovány ve více než 80 zemích a máme pozitivní ohlasy, což mě těší.

Všichni ve společnosti vás nazývají vizionáři.
Kdy se váš majetek plně probudil?

Nikdy jsem si nepěstoval vlastní vizi, ale vždy jsem citlivě chápal, co je třeba udělat. Víceméně vše vychází z toho, že jsem se dokázal vcítit do potřeb klienta a snažil se vše dělat lépe, inteligentněji. Moje poslání bylo vždy spojeno s automatizací. Jako programátor a typický líný ajťák jsem měl vždy motivaci, protože jsem nechtěl dělat administrativní nebo nudné úkoly. Snažíme se zaměřit na věci, které lze automatizovat a které mohou lidem přinést více času a snazší život.

Co kromě rodiny a ledního hokeje vyplňuje váš volný čas? A proč zrovna hokej a ne jiné sporty?

Vždycky jsem byl naprosto naplněný prací. I volný čas jsem vyplňoval prací, všechno se vším souviselo. Dříve to bylo jen o práci, rodina byla na řadě, stejně jako některé koníčky. Teď se snažím práci a volný čas více oddělovat. K hokeji jsem se dostal přes syna, když začal vážně trénovat v klubu. Bruslení mě vždycky bavilo, a tak jsme s kluky dali dohromady tým MyQ. Hokej je ideální nástroj na odreagování od práce a stresu, super sport, který stmeluje kolektiv. Opravdu nás to baví.

Jezdíte s Teslou na čistě elektrický pohon. Je to
důvod vašeho ekologického názoru, nebo spíše
obdiv k technologickým inovacím?

Po pravdě řečeno, když mi ukradli auto, byla to jediná možnost. V té době byla všechna německá auta bez pořádných motorů kvůli šílenství, které se rozpoutalo kolem emisí. Dlouho jsem sledoval auta na elektrický pohon a po krádeži jsem si vzal na testovací jízdu SUV Tesla. Po dvou týdnech jsem zjistil, že je to správné řešení. Trochu jsem se obával, že mě bude omezovat menším dojezdem ve srovnání se spalovacími motory, ale riskl jsem to a po roce už bych se nevrátil. S Teslou je to jiný druh zážitku, který standardní auta nemohou nabídnout. Je to taková IT hračka, správně hravé auto, ve kterém každý najde nové dimenze. Většinou jezdím po městě a neujedu víc než 200 km denně, výhody jsou velké. Když ale jedete na delší vzdálenost, musíte po třech hodinách jízdy zastavit.